Obnova.Krumlov.cz
... obnova občanské společnosti v Českém Krumlově
  Naposledy aktualizováno: Komunitní projektové centrum Č.Krumlov ~ - Správní rady
O projektu
Komunitní projektové centrum Č.Krumlov
  SLUŽBY
   - Projektová asistence
   - Strategie rozvoje
   - Naše ceny
  Aktivity projektu
  CHCETE ŽÁDAT O PENÍZE?
  CHCETE ZŘÍDIT ORGANIZACI?
   - Registrace občanského sdružení
   - Správní rady
  English Summary
Rozvoj města
Galerie
  Diskuse

Chcete-li dostávat
informace o aktualizaci,
vyplňte svou adresu níže:


JAKOU NEZISKOVOU ORGANIZACI?

(c)2001 ICOS Český Krumlov

Nevládní neziskové organizace (NNO) v ČR mohou být registrovány v principiálně čtyřech různých formách:
Kromě toho existují ještě účelová zařízení církve (například charity) a nevládní neziskové organizace s mezinárodní působností: jimi se však dále nezabýváme.

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ


Existence občanských sdružení je legislativně upraveno zákonem č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Jde o nejjednodušší a nejrozšířenější formu NNO u nás (90% NNO jsou právě občanská sdružení). Pro založení občanského sdružení je potřebné pouze sestavit tzv. přípravný výbor, zahrnující nejméně 3 osoby, které vypracují statut sdružení a požádají o registraci u Ministerstva vnitra ČR. Občanská sdružení v ČR zahrnují jak řadu tzv. vzájemně prospěšných organizací a spolků (odbory, hasiči, rybáři, zahrádkáři, tedy sdružení a spolky, zaměřující se na realizaci služeb ve prospěch svých členů), tak i řadu veřejně prospěšných organizací (tedy takových, které vyvíjejí aktivity prospěšné dalším občanům, nečlenům - například ekologické neziskové organizace, spotřebitelské svazy atp.).

Občanská sdružení nemohou vykazovat zisk - veškeré získané prostředky musí vynaložit na účel své existence. Jejich příjmy zahrnují typicky tyto položky:
  • Členské příspěvky - jde především o vzájemně prospěšné organizace.
  • Dary a granty od fyzických a právnických osob - především u NNO zaměřených na veřejně prospěšné služby.
  • Státní dotace.
  • Vlastní příjmy - příjmy z činností, které jsou posláním sdružení. Je-li například posláním sdružení rozvoj místní kultury, může být takovým příjmem třeba vybrané vstupné na koncert. Jde však o legislativně nejasnou oblast, v některých případech je nutné, aby si pro příslušnou činnost občanské sdružení pořídilo také samostatnou živnost. Ať již budete mít živnost či nikoliv, upozorňujeme na to, že tyto příjmy se daní odděleně od darů, grantů, dotací a členských příspěvků a velmi pravděpodobně si budete muset zavést podvojné účetnictví.
  • V neposlední řadě je výrazným zdrojem občanských sdružení dobrovolná činnost - řada občanských sdružení ani nevede vlastní účetnictví, veškeré aktivity vykonávají jejich členové sami a zdarma. Úlohu dobrovolnictví přitom v našem prostředí velmi často podceňujeme - možná, že na základě negativních zkušeností naší společnosti s "dobrovolnými" akcemi v dobách minulého režimu. Kupříkladu v Nizozemí se odhaduje, že dobrovolnými aktivitami ve prospěch vlastní či jiné komunity se v rozsahu alespoň 4 hodin týdně zabývá skoro třetina dospělé populace - 3 milióny lidí. tato práce představuje zhruba 15 % hrubého domácího příjmu.
Jak registrovat občanské sdružení najdete ZDE.

Řízení občanského sdružení není zákonně nijak výrazně omezeno. Svou činnost musíte vykonávat v souladu se svým posláním ve stanovách, právo jednatele má statutář, nejčastěji předseda, musíte si plnit závazky vůči finančnímu úřadu, a to je tak zhruba všechno. Zákon vám nařizuje nejméně dvakrát ročně uspořádat valnou hromadu členu, která je nejvyšším orgánem sdružení, a z těchto shromáždění mít uloženy příslušné zápisy. Zákon vám nenařizuje zveřejňovat výroční zprávu, nenařizuje vám finanční audit, nenařizuje vám skoro nic dalšího. Jen v případě, že se rozhodnete čerpat peníze z některých veřejných zdrojů, nejčastěji z prostředků EU, připravte se na to, že budete výroční zprávu či její ekvivalnet, účetní uzávěrku a výsledovku podvojného účetnictví, a řadu dalších formálních náležitostí potřebovat tak jako tak.


OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST



Vznik obecně prospěšných společností (zkratka o.p.s.) je legislativně upraven zákonem č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Tento typ neziskové organizace byl zaveden především za účelem rozvoje samofinancování neziskového sektoru. Obecně prospěšná společnost je právnická osoba, registrovaná u rejstříkového soudu. Jako svou hlavní činnost vždy uvádí onen obecně či veřejně prospěšný cíl - na jeho realizaci získává zdroje stejně, jako občanské sdružení. V rámci tzv. vedlejší činnosti však může realizovat výdělečné aktivity, které souvisejí s hlavní činností, a jejichž výnosy musí být použity na naplňování cíle organizace. Typickým příkladem je například správa městského divadla obecně prospěšnou společností, kdy hlavním cílem o.p.s. je zachování hmotného a nehmotného dědictví, které se k divadlu váže, a vedlejší činností je agenturní činnost (realizace koncertů, propagačních akcí, představení atp.). Velmi podobně jsou o.p.s. vhodným nástrojem pro realizaci sociálních aktivit (například domy s pečovatelskou službou, centra pro pomoc dětem a mládeži atp.), kde taková o.p.s. může realizovat řadu agenturních, výdělečných aktivit, jejichž příjem použije na financování své hlavní činnosti. Kromě toho je o.p.s. ideálním modelem pro organizaci, poskytující za úplatu služby státu (například vzdělávání, kde veřejnoprávní statut univerzit velmi přesně odpovídá statutu o.p.s., nebo v péči o staré či nemocné).

Zákon vymezuje o.p.s. velmi přísné podmínky, které zahrnují například povinné vedení podvojného účetnictví, nutnost zřízení správní a dozorčí rady a povinné vydávání tzv. výroční zprávy, jejíž součástí musí být i přehled hospodaření společnosti. Registraci o.p.s. provádí místně příslušný rejstříkový soud.

Zákonem daný provoz o.p.s. je tedy výrazně náročnější, než je provoz občanského sdružení. Je proto třeba pečlivě uvážit, zda to stojí za to. V případě, že posláním vaší NNO bude nějaký zájem, který je úzce spjat s veřejnou správou či s čerpání veřejných zdrojů, bude to však rozhodně výhodnější. Středobodem úspěšnosti fungování o.p.s. je správní (a dozorčí) rada.
Další informace o funkci správních rad najdete ZDE.



NADACE

Tento typ organizace je legislativně vymezen zákonem č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Úlohou nadací je primárně rozdělovat finanční prostředky na veřejně prospěšné účely, a to formou otevřené a veřejné grantové soutěže. Jejich úlohou tedy není vlastní realizace konkrétních projektů. Do 1.1. 1999, kdy tento zákon vstoupil v platnost, však v oblasti nadací panoval značný chaos - řada neziskových organizací nesla ve svém názvu slovo nadace, ačkoliv realizovala vlastní činnost, a v řadě případů byly nadace také zneužívány k daňovým únikům. Ještě v roce 1998 působilo v ČR téměř 6000 nadací - podmínky nového zákona jich však splnilo jen několik desítek. V současnosti je v ČR registrováno zhruba 250 nadací, z nichž však jen malá část skutečně rozděluje finance na veřejně prospěšné aktivity.

Nadace vzniká zápisem u rejstříkového soudu - tomu však musí předcházet sestavení orgánů nadace, zejména správní a dozorčí rady. K zápisu do nadačního rejstříku také nadace musí vyčlenit nejméně 500 tis. Kč do tzv. základního jmění nadace.

Hlavními nadačními zdroji jsou:
  • Dary soukromých osob
  • Granty od státních či mezinárodních institucí
  • HLAVNĚ: Finanční a kapitálové výnosy ze základního jmění

Nadace v ČR využívají třech základních strategií.
  • První, přirozenou strategií je snaha o zvyšování základního jmění. Převážnou část příjmů z vlastního fundraisingu - získávání financí od soukromých, státních či mezinárodních institucí, taková nadace neustále přidává ke svému základnímu jmění. Pro financování veřejně prospěšných aktivit rozděluje pouze finanční a kapitálové výnosy tohoto majetku (má-li tedy nadace základní jmění 500 tis. Kč, může na výnosech v optimistické variantě získat 10%, tedy 50 tis. Kč - tyto prostředky však sotva pokryjí samotný provoz nadace, pro přerozdělení zůstane jen velmi nepodstatná částka). V případě takto malého základního jmění bychom měli zbystřit: nadace, která má základní jmění ve výši jen o málo přesahující zákonný limit 500 tisíc, nikdy nemůže nikoho jiného podporovat: proč se tedy někdo odhodlal vyčlenit své zdroje z obratu a vázat je u příslušného rejstříkového soudu? A když jde navíc o majetek, jehož cenu ocenil nějaký znalec jako odhadní, ale ta nemá nejmenší spojitost s cenou tržní? Pozor pozor.
  • Druhou nadační strategií je tzv. regrantující činnost. Regrantující nadace získávají finanční prostředky obvykle u velkých mezinárodních nadací či velkých komerčních subjektů, přičemž podstatnou část takto získaných peněz přímo rozdělí na veřejně prospěšné aktivity.
  • Třetí metodou je pokračovat v tom, co nadace dělala v počátku devadesátkých let. Tedy o získávání peněz na svou vlastní činnost. Takových nadací je v ČR celá řada. Z důvodu legislativních úprav sice dnes deklarují, že prostředky poskytují třetím osobám, ale když se podíváte na seznam obdarovaných institucí, zjistíte často, že jednateli "úspěšných" recipientů peněz jsou titíž lidé, kteří nadaci řídí či ji nedávno řídili. Toto je naprosto patologická situace, ale bohužel se stále vyskytuje: než proto začnete připravovat příslušnou žádost na danou nadaci, důkladně si ověřte, jak to tam vlastně chodí. V nejlepším případě vás prostě zamítnou, ale vaši žádost použijí jako důkaz, že pořádali "veřejnou soutěž". V horším případě vás také zamítnou, jen zjistíte, že váš projekt najednou z prostředků dané nadace realizuje "spřátelená" organizace: její úspěšná přihláška může být téměř totožnou kopií vašeho původního návrhu (soudě dle případných překlepů či skrytých informací v textových dokumentech MS-Word).

Je zřejmé, že první strategie je zárukou rovnoměrného a trvalého toku finančních prostředků neziskovému sektoru. V této souvislosti učinila ČR velmi výrazný podpůrný krok, a to rozdělením části výnosů z privatizace do základního jmění českých a moravských nadací. První kolo rozdělování prostředků z tzv. Nadačního investičního fondu, a.s. proběhlo v roce 1999, kdy 40 nadací získalo celkem zhruba 0.5 miliardy Kč pro navýšení svého základního jmění. V dalších dvou letech toto navyšování pokračovalo na celkových 2.2 miliardy Kč.

V souvislosti s nadacemi však také musíme upozornit na oblast potenciálních problémů. Před 1.1. 1999 řada našich nadací realizovala vlastní činnosti, což jim nový zákon o nadacích přestal umožňovat. Některé nadace na tuto situaci reagovaly tak, že souběžně s vlastní nadací realizovaly sesterskou výkonnou organizaci, například sesterskou obecně prospěšnou společnost či občanské sdružení. Vyvarovaly se přitom nezákonného jednání personálním oddělením exekutivy a správních a dozorčích rad - na neformální rovině však zůstaly úzce propojené (často dokonce sídlí ve stejných kancelářích). Nadace potom skutečně rozděluje finanční prostředky otevřenou soutěží, ale ona sesterská organizace je významným příjemcem grantů. Takové seskupení sebou nese rizika snižování prestiže neziskového sektoru a vnáší pochybnosti o o skutečné transparentnosti nadační činnosti.

Souhrnně: o zřízení nadace uvažujte zejména v případě, že se nechcete zabývat vlastními aktivitami k nějakému obecně prospěšnému cíli, ale chcete spíše přinášet finance jiným, kteří tento veřejně prospěšný cíl naplňují. V tomto ohledu je třeba nadaci chápat především jako finanční instituci: jde tedy o organizaci, v níž se nosí kravaty, spíše než o organizaci, v níž se nosí vytahané svetry.


NADAČNÍ FONDY



Nadační fondy jsou legislativně vymezeny zákonem č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Oproti nadacím se vyznačují tím, že nemusí vkládat minimálně 500 tis. Kč do svého základního jmění. Typickým příkladem jsou nadační fondy, vzniklé pro podporu školy nebo kulturní památky. Nerealizují tedy většinou otevřenou grantovou soutěž. Jejich příjmy typicky tvoři dary soukromých subjektů a případně i příjem z pronájmu budov (například příjem z pronájmu historické památky).